O systému (Téměř optimisticky)
čímž transformovali můj domácký pocit občanky bývalého Československa na pocit exotické cizinky, migrující světem a hledající azylové spočinutí. Daleko jsem nedomigrovala, teda! Ani k tomu moři ne. Ale zase úternímu výletu až za Divokou Šárku se závěrečnou túrou s doptáváním se místních starých pánů na cestu určité přesahy k migraci přiznat mohu.
Postávala jsem v prostorné, úhledné hale úřadu, posedávala, odcházela ven a přicházela zpátky, zkontrolovat, jestli na světelné tabuli nesvítí mé číslo, procházela se po hale i venku, v rámci jednoho kolečka kolem budovy nakoupila v drogerii a u druhého v potravinách, četla jsem, psala a pila espresso odpovídající veřejně-úřední chuti, ne dobré, ale důstojné, ta čerstvě mletá pressa ani z automatu nejsou úplně k nepití.
Čekala jsem a s dojatím žasla, jak vše funguje. Lidé si sedali na modré plastové židle, pak způsobně a trpělivě čekali, čekali a čekali, a pak vstávali a v souzvuku s rychle se měnícími pořadovými čísly na světelných tabulích se rozdělovali do těch správných dveří a k těm správným přepážkám. Masa zformátovaná tak, aby vše fungovalo plynule, kompatibilně se systémem státní správy, energeticky úsporně a hlavně šetrně k člověku. A také fungovalo, jakby ne, kdo by vzdoroval systému, díky němuž nikdo nikoho nepředbíhá, nikdo na nikoho nezvyšuje hlas a úředníci si šetří energii na rychlé vyřízení žádostí.
Dívala jsem se na ten prostor plný lidí různých národností z celého světa, které na toto místo svedl jenom ten jediný společný fakt, že se rozhodli žít na Praze I., a viděla jsem živou lidskou hmotu, harmonicky proudící, přelévající se podle povelů technologických vymožeností. A za tou elektronikou jsem také viděla lidi, téměř jakoby tam byli i oni, koumáci, programátoři, znalci systémů, technici a instalatéři. Jsou v tom systému s námi, jen už dnes nemusí být osobně přítomni ve stejném prostoru a čase.
Všechno v té šedé, nezáživné budově ze sádrokartonu mělo lidský rozměr, i ta elektronika, i ta čísla, i to normalizované kafe z automatu, i to placení mobily místo peněz (nikdy jsem tu vymoženost nevyzkoušela a snad ani nebudu nucena, líbí se mi mít mobil čistě jen jako telefon, ale samozřejmost, s jakou s tou aplikací zacházejí jiní lidé, mi přijde krásná), i to poslušné pochodování na určená místa mělo lidský rozměr. Ano, toto jsme my, toto je náš svět, celé to úřední mraveniště je zmenšeninou naší společnosti.
A ještě něco bylo na tom zážitku fascinující a dojemné zároveň. Ten harmonický obraz světa, v němž technika stále ještě víc pomáhá než škodí, v němž nám velí technologie, ale těm technologiím velí lidé tak, aby to bylo ku prospěchu (a občas také nevelí nikdo, prostě se to zdravě vymkne, jako když v nedaleké drogerii přestane fungovat síť a musíte zaplatit hotovostí, systém, nesystém, nebo když přese všechnu elektroniku jedna řada přeci jen potřebná je, ta u okénka Informace), světa, v němž lidé jsou poslušní tak, aby jim bylo lépe, ale ne ještě tak, aby jim bylo hůře, světa, v němž myslíme stále méně a spoustu toho děláme automaticky a bez námahy a bez odporu a konfliktů, ale stále ještě myslíme a namáháme se a cítíme a protestujeme dost na to, abychom si mohli říkat lidé a ne stroje... ta harmonie mraveniště ve mně evokovala pocit křehkého rozhraní. Pocit existence na tenké hranici mezi dobrým a špatným, mezi hezkým a nehezkým, živým a neživým, lidským a nelidským.
Jsem optimista, věřím v člověka a dobro a nemám katastrofické představy o budoucnosti světa (nebo ty katastrofické naivně nevnímám jako katastrofy) - přesto tam ta emoce byla:
Žijeme, ve středu Evropy, na začátku 21. století, ve skvělém světě, ve skvělé době, ne že ne. Jen si to, prosím, prosím, uhlídejme v tomto stavu co nejdéle. Lépe už moc nebude a hůře být může.
.
.
Andrea Platznerová
dnes
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .(prvního července dva tisíce dvacet tři, začaly prázdniny, z Václavského náměstí zmizela čeština, nenašla jsem obchod, který jsem hledala, našla jsem ale důležitější věci, a nejen věci)
Andrea Platznerová
S05 E01
sedmdvacátého června dva tisíce dvacet tři, sbaleno, uklizeno, po padesátce se stěhuji poprvé . (život je změna)
Andrea Platznerová
jarooooooo!
. (aspoň máme jarně uklizeno ... . aspoň máme . . jarně uklizeno ... aspoň máme jarně uklizeno. . . . . v hlavách) . . . . .
Andrea Platznerová
"Jak se máte, krásná paní?"
(Na jaře budiž pánům z parků odpuštěno) . . . . . . . . . . ......................................
Andrea Platznerová
protože radost
. . . (zase v pohybu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Rusko útočilo na ukrajinskou energetiku, poškodilo tři tepelné elektrárny
Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich...
Jedenáctý nejteplejší měsíc v řadě. Duben opět trhal historické rekordy
Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Podle meteorologické...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Pronájem cihl.bytu 3+1 Boskovice
Masarykovo náměstí, Boskovice, okres Blansko
14 000 Kč/měsíc
- Počet článků 978
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 853x