"Napiš něco o sexu,"

zareagoval můj přítel, když jsem se ho zeptala, jestli nemá nějaký nápad, o čem bych mohla psát.

   Že se tě vůbec ptám, ťukla jsem si imaginárně na čelo. Bylo by stačilo jen se na tebe podívat. No jo, jaro!

   Chtěla jsem ten nápad hned zavrhnout. Nebudu přeci exhibovat před zástupem lidí od mámy přes svého šéfa a realitního makléře až po bezejmenného diskutéra a vykládat tady, jak to vypadá, když na nás dva leze jaro a jak na nás ani moc lézt nemusí, protože ho máme tak nějak stále. Nepotřebuji nikomu vysvětlovat, jak, kdy, kde a s kým a jaké to bylo. Milování se má žít a ne o něm kecat.

   Pak jsem si ale vzpomněla na jednu věc a o té Vám přeci jenom napíši. Jde o větu, kterou dost často slyším z dívčích nebo ženských úst a které velmi často nerozumím.

   ŠLO MU JEN O SEX.

Milé dámy, jak to myslíte?  Jak - JEN ?!  Je něco víc než sex? Je něco krásnějšího, hlubšího, barevnějšího, voňavějšího, přirozenějšího, víc naplňujícího, víc spojujícího, než je milování?

   Ale pozor - je řeč o MILOVÁNÍ. Ne o sportovním klání, ne o vyřizování účtů finančních a jiných, ne o manipulaci, ne o kapitulaci bez hluboké touhy po tom druhém, po jeho těle i duši.

   Je řeč o milování, o tom stavu, kdy v hloubi mozku dáme do polohy OFF tlačítka pro hodnocení, sebehodnocení, hněv, nejistotu, nenáladu, obavy, ješitnost a stud a necháme ON jen touhu.
   Je řeč o stavu, kdy máme v hlavě místo nezaplacených účtů a citových dluhů, místo nevyměněných žárovek a vyměněných snů, místo nedovařených nudlí a spálených nadějí, místo zapomenutých narozenin a nezapomenutých předchozích vztahů jen toho druhého.
   O stavu, kdy jsme jeden s druhým, jeden na druhém, jeden v druhém jen my dva, bez prostoru a bez času, bez přísného šéfa a neposlušných dětí, bez hypotéky a politické krize. Oba krásní, i s vráskami kolem očí, pivním břichem a celulitidou.
   O stavu, který lze vyjádřit jednoduchou matematickou rovnicí: MILOVÁNÍ = ON + ONA + BLÍZKOST. Největší blízkost, jaké je člověk schopen. Mluvím o milování, které je samo beze slov rozhovorem, rozmlouváním duší a těl, otázkou a zároveň odpovědí.

   "A Adam poznal Evu," nebo tak nějak se to píše v Bibli a přijde mi to přesné. Kdy jsme blíž k podstatě člověka, než když se s ním milujeme?

   Toto je SEX, jak já mu rozumím, toto je MILOVÁNÍ. A proto se ptám:

   KDYŽ NĚKDO CHCE SEX, CHCE MÁLO?

P.S.: Milé maminky, velmi pěkně vás prosím, nikdy něříkejte svým dcerám věty jako JDE JIM JEN O TO JEDNO. Lepší by bylo přeložit tu větu do láskyplnějšího jazyka a vložit ji do paměti našich dcer takto: MUŽůM I ŽENÁM, VŠEM NÁM JDE O JEDNO - O LÁSKU A BLÍZKOST.

P.S.II.: Omlouvám se homosexuálně orientovaným párům za to, že jsem na ně v článku nemyslela. Jsem si jista, že to mají podobně, ale neuměla bych o tom jejich jménem napsat. A spousta z nich to svému milovanému, své milované, napíše krásněji než já.