Teprve jako dospělý si člověk uvědomí, jak krásně mohl jako mimino spát, ale tenkrát mu to vůbec, ale vůbec nepřišlo zajímavé

Já tedy básničky o malých dětech nemám moc rád, tak si počkám na něco o nedětech...nemalých

Já taky ne, já vlastně ani cizí děti nemám nějak extra ráda, ale mé dvě princezny, to je jiný kafe ;)  (Kecám, jak jsem zestárla, nějak se tohle změnilo, jsem mnohem víc nadšená dětmi a jejich světem, než za mlada.)

muj synator, vecer co vecer ulehava s tim, ze nema rad spani, ze ho to zdrzuje, protoze si nemuze hrat a strasne dlouho to trva a chce aby uz bylo rano. Behem par sekund ale je tuhej. Stejne tak se nerad zrdrzuje chozenim na zachod. Ale to asi do basni radsi nedavat.

Děkujeme! :)

Ta je ale krásně nespavá 

Nooo... je! :)

Tento problém obohatil už ľudovú slovesnosť o uspávanky. Teraz  vyprovokoval vznik tejto básničky Keby furt spali, bolo by to nakoniec i na škodu!

Vraj mám priateľsky pozdraviť od hlavnej hrdinky básničky :)

A co takhle rychle usnout, abyste se ráno brzo a svěží vzbudil a mohl pozorovat, co se děje?

Tento příspěvek do diskuse patří k příspěvku Františka Smutného 6.7.2013 0:18 níže.

Díky, Šárko! (Ztratila jsem přehled - už?)

Náš Kuba byl taky velký bojovník, nakonec, myslím, vždycky usnul jen proto, aby mohl zase vstávat co nejdřív. Asi je ten svět hrozně baví . A mně zas baví každá tahle nespací básnička, protože to znám, a protože jsou krásné.

A jsem z toho tak zpitomělá, že píšu "n" tam, kde nemá co dělat, pardon.

Hezké. "zakrýt slunce víčky - jemnými slunečníčky" je heboučké.

Vzpomínám si, že už jako malý kluk jsem nedokázal usnout večer, podle „rozpisu“. Byl jsem zvědavý, co se ještě bude dít, když už bych měl spát.  Usínal jsem až vyčerpáním a zklamaný z toho, že se vlastně neudálo nic. Ale stejně jsem to zkoušel každou noc znovu. Co kdyby, že? A ta nespavost mě drží dodnes.

Já to měla taky tak, jen mě ta nespavost někdy po dvacítce přešla. Asi když jsem zjistila, že spát není zas tak nepříjemné.