Rytíř pacifista

  (Historie jedné pražské ulice)             .                                                                                                        .                                                                    .                                                                 .                

Byl jeden rytíř a ten bál se válek
(fobie po praotci)
tak oblékl se do nedbalek
(v pražské ulici V Kotcích)
že jako není žádný muž
Že radši zvládne Moulin Rouge
než by měl umřít v boji
Že se bojí
meče
(A ví, že válce neuteče
ale zkouší to dál
Ne, není pecivál
Jenom je prostě pacifista
Nikdy v životě nemohl vystát
násilí
Jen hloupí by se hlásili
sami na popravu
Kdo by kladl dobrovolně vlastní hlavu
na podnos
A vůbec - z přilbice má ucpaný nos
a z koňského hřbetu stůně na kříže)
A tak - jak říkám - oblékl negližé
a schoval se v samém centru Prahy
v ulici beze jména
Však všechny jeho smělé snahy
zmizely do ztracena
navzdory vší hedvábné parádě
Už byl na řadě
tak je v armádě
Rytířskou modrou knížku nezískal
ani v nedbalkách
Ale té ulici se dneska říká Rytířská
(A děti se v dějepise stále učí o válkách)