Dálkový výslech - jedenáctka

Hopla. Tak s tím jsem nepočítala. Tak dlouho jsem odkládala napsání jedenáctkového řetězového blogu, o něž mě požádala Štěpánka, až mě o ně požádal i Michal. Ze zásady ignoruji vše řetězové (pily, lávky, štěpné reakce i emaily), ale Štěpánce jsem zavázaná, protože mne minulý pátek zastoupila na autorském čtení, a Michalovi, protože mi kdysi poslal bonbóny a dělá hezké fotky. Takže, prosím, zde, dřív než mne zaúkoluje další blogový zvědavec. (Ale že zrovna Šantroch vymyslí takovouto zbytečnou otravnou kravinu, to bych nebyla čekala!)

11 zajímavostí o mně ("Zajímavosti" je silné slovo. A zveršovala jsem to, aby mě to aspoň trochu bavilo.):

1.           Někdy milá
2.           Občas spílám
3.           Po kafi jsem rozpustilá
4.           Věřím v sílu citu
5.           Kvůli malé princezničce
                            vstávám na úsvitu
6.           Nemám ráda cimbál, smyčce
7.           Za mnou sedm bytů
8.           Baví mě řeč metafor
                                     a tajemna
                                  a mýtů
9.           S Romanem si hrajem´ na
                                    rodičovský pár
10.         Vztahy ladím do jemna -
                                  nejsem Lomikar
11.         Věřím, že být člověkem
                                     je štěstí a dar

11 Štěpánčiných otázek a mé odpovědi:

1. Jaký je váš oblíbený citát? "Psát je vždy lepší než nepsat, tak jak je žít vždy lepší než nežít." Přibližně tak nějak reagoval můj oblíbený starší a zkušenější kolega Slávek Hubálek na mé zamyšlení, jestli bych už neměla přestat psát básničky.
2. Čeho jste se nejvíc báli nebo bojíte? Bála jsem se jako dítě všeho nového, všeho, kde jsem musela soutěžit, prezentovat své dovednosti, bála jsem se psů, války, divných zvuků v koupelně, když byli naši v noci pryč... Zřejmě něco bude na tvrzení C. G. Junga, že se člověk v půlce svého života mění ve svůj opak - dnes jsem spíše nebojácná a otevřená všemu, co přichází. Vlastně kecám! Už bych se bála sednout za volant jinde než mimo provoz, léta jsem neřídila.
3. Kdy jste se naposledy zasmáli? Kdybych se alespoň jednou schuti nezasmála každý den, říkala bych si, že je se mnou nebo se světem něco v nepořádku.
4. Jaké tři věci byste si sebou vzali na cestu kolem světa? Kreditku, pas a propisku.
5. Kdy jste nejvíc překonali sami sebe? Nemám potřebu kohokoli překonávat, ani samu sebe ne. Ale když to musí být: Nejspíš když jsem dostudovala medicínu. Přestože jsem nikdy nevylítla ze zkoušky, už od prvního ročníku jsem věděla, že nejsem rozený lékař, že se spoustou věcí nebudu souhlasit, že nechci být autorita, která dělá, že zná tělo pacienta lépe než pacient sám, že nevěřím, že tělo je stroj bez duše, který je třeba opravit a šlus, žádné zamýšlení se nad kořenem problému.
6. Jakou rádi posloucháte hudbu? Jazz. Vyrostla jsem na něm a už mi to zůstalo. Nejraději mám klasické akustické trio. Z českých například to Balzarovo. Byla jsem na koncertu Milese Davisa v Pešti a čekám, až do Prahy dorazí Keith Jarrett.
7. Kdy jste se naposledy pro něco nadchli? Nadchnu se spíš pro nějakou momentální náladu, situaci, vjem, pro okamžik, nejsem dobrá v nadchýnání se pro dalekosáhlejší cíle, natož ty vznešené, "společensky prospěšné". Jsem ale permanentně upřímně nadchnutá pro svou práci a momentálně trvale nadšeně dojatá z naší dvouměsíční dcery.
8. Co se vám vybaví při slově „pokušení“ a jak mu odoláváte? Trapně klasicky - čokoláda. Spíše neodolávám.
9. Jaké nejpůsobivější místo jste navštívili? Jakákoli velká voda na mě silně působí a nemusí být vůbec daleko. Samozřejmě oceán, ale nikdy nezapomenu například na svá pravidelná ranní plavání v chladném zürišském jezeře, kolem labutě a kachny, skoro až kýčovitý výhled na zasněžené Alpy...
10. Co vás nejvíc přitahuje na vašem partnerovi, příteli? Jeho pravdivost, přirozenost, něha kombinovaná s pevností, svobodomyslnost a schopnost mít rád.
11. Kdybyste něco měli dělat naposledy, co by to bylo? Jako první mě napadlo milování. Také bych chtěla naposledy obejmout své dcery. Ale nakonec bych nejspíš stejně nechala vše dál plynout samo, nechci znásilňovat chod dějin. No a co, že něco třeba nestihnu? Proč bych měla?

11 Michalových otázek a mé odpovědi:

 1. Líbí se Vám moje fotky? (vyberte jednu z možností)

a) ano, jsou skvělé

b) samozřejmě, neznám nikoho, komu by se nelíbily

c) tak určitě, jsou téměř dokonalé

Líbí. Už jsem Ti to několikrát psala, tak to jen zopakuji: Nemám příliš ráda fotky přírody, krajinky, makra...přesto mám pro Tvé fotky slabost. Asi to bude tím, že Ti je tak nějak věřím, nepřipadají mi jako ostatní tuctové strojeně něžné a romantické obrázky, nacházím v nich opravdového Tebe, věřím Ti je.

2. Jaká je Vaše oblíbená clona?

Má oblíbená clona je záclona. Šiji je zásadně ručně a musí být co nejvzdušnější a co nejprůhlednější.

3. Co víte o krevetách?

Že nejsou košer. B-hužel.

4. Která kočička špatně slyší?

Všechny slyší výborně, ta druhá až natolik, že ani nepotřebuje uši.

5. Kterého živočicha se bojíte?

Tasemnice.

6. Počítali jste někdy hvězdy? Kolik jich bylo? Jak dlouho jste je počítali?

Nepočítám je. Ač jsem měla z matiky vždy jedničku a považuji ji za krásnou, hvězdné nebe ani další oduševnělé věci nepotřebuji mít spočítané.

7. Květina. ............................. Kterou jste si teď v duchu představili?

Jsem sama překvapená - měsíček.

8. Které místo máte nejraději? Popište ho prosím tak, abych si ho dokázal představit.

Moře, samozřejmě... Ale jako první se mi vybavil lužní les kolem soutoku Váhu a Dunaje u nás doma, takový krásný neuspořádaný bordel ze stromů a rákosí, vše částečně zatopeno vylitými řekami, všechno tam voní a sálá z toho léto a prázdniny.

9. Svěřil Vám někdy někdo tajemství? Jaké? :-)

Neřeknu. Lékařská tajemství.

10. Kolik si myslíte, že je diskutérů neblogerů, kteří diskutují pod pravým jménem?

Dva tisíce tři sta padesát osm a půl (jeden diskutuje pod jménem pravým i nepravým).

11. Vyslovte přání.

"Přání."  (No tak dobře. Přeji Ti lásku, Michale.)

Mých jedenáct otázek. Vymyslela jsem je tak, aby ti, co je to nebaví, ale nechtějí mou výzvu úplně ignorovat, mohli v nejhorším odpovídat jen ano-ne. Adresuji je jedenácti blogerům, o kterých si myslím, že jim tento dotazník zatím nikdo neposlal - abych nemusela číst všechny ty přede mnou a aby to těm méně profláklým jménům třeba nebylo líto. Nadpoloviční většinu z nich vůbec neznám a všem se upřímně omlouvám :-)

1. Používáš slovo "človíček"?
2. Máš rád/a Woodyho Allena?
3. Domluvíš se jinak než česky?
4. Mohl/a bys být bez televize?
5. Věříš na zázraky?
6. Jsi zastáncem trestu smrti?
7. Chtěl/a bys žít věčně?
8. Šel/šla bys k psychoterapeutovi?
9. Vzbudíš se 21.12. s dobrým pocitem?
10. Je Facebook dobrá věc?
11. Povolil/a bys eutanazii?

A zde seznam oslovených chudáků. (Pozn.: Oslovit neznamená cokoli vyžadovat a očekávat.)

Václav Král

Veronika Sabelová

Mirka Karásková

Marie Popelíková

Barbora Zpěváčková

Soňa Tomanová

Thanh Huyen Vu 

Pan docent Chudáček

Taras

Los

Kábel